SOUBOJ GIGANTŮ
Květen 26, 2011 by Carlito · Leave a Comment
PRŮBĚŽNÝ STAV PŘEDPRODEJE
——————————————————————————————————————————————————
Prodané vstupenky k 8.6.
K 10.6. zbývá už jen 10 z celkových 400 vstupenek na Souboj Gigantů!
1. zóna je VYPRODANÁ!
Do 2. zóny prodáno celkem 190 vstupenek za 250,- z celkových 200 zbývá 10!
10 zbývajících lístků je k dispozici v táborském Infocentru. Další vstupenky na přístavky a k stání budou prodávány 17.6. na místě před představením. O jejich počtech a možnostech rezervace budeme brzy informovat.
—————————————————————————————————————————————————
Prodané vstupenky k 8.6.
K 8.6. zbývá už jen 86 z celkových 400 vstupenek na Souboj Gigantů!
Do 1. zóny prodáno celkem 166 vstupenek za 350,- z celkových 200 zbývá 41!
Do 2. zóny prodáno celkem 153 vstupenek za 250,- z celkových 200 zbývá 45!
Prodané vstupenky k 3.6.
K 3.6. prodáno přes polovinu vstupenek na Souboj Gigantů!
Do 1. zóny prodáno celkem 116 vstupenek za 350,- z celkových 200
Do 2. zóny prodáno celkem 105 vstupenek za 250,- z celkových 200
Prodané vstupenky k 1.6.
K dnešnímu dni prodáno 40% vstupenek na Souboj Gigantů!
Do 1. zóny prodáno celkem 93 vstupenek za 350,- z celkových 200
Do 2. zóny prodáno celkem 70 vstupenek za 250,- z celkových 200
——————————————————————————————————————————————-
——————————————————————————————————————————————
Prodané vstupenky k 26.5.
Do první zóny za 350,- prodáno 39 lístků z celkových 200
Do druhé zóny za 250,- prodáno 36 lístků z celkových 200
http://www.facebook.com/event.php?eid=222783874404268
———————————————————————————————————————————————————
Plán areálu
(bez prodaných míst)
7. VELIKONOCE S JESUSEM
Květen 16, 2011 by Carlito · Leave a Comment
UKONČENÍ LETOŠNÍCH CHARITATIVNÍCH VELIKONOC
———————————————————————————————————————————————————————
V neděli 15. května 2011 byla oficiálně ukončena veřejná finanční sbírka na koupi kompenzačních pomůcek pro dvě tváře letošních Velikonoc, a to pro Aniku Rypáčkovou a Adélku Hatákovou. V pondělí 16. května 2011 byly všechny sbírkové pokladničky na příslušných úřadech otevřeny a spočten jejich obsah.
—
—
Anika má tedy v tuto chvíli na svém sbírkovém účtě 30 239,00 Kč a Adélka 28 589,00 Kč. Další peníze mohou obě slečny očekávat za dva měsíce z DMS.
—
—————————————————————————————————————————————————————
Rozpečeťování byla účastna i paní Hatáková, která rozlepovala obálku od tajemného dárce. Tato obálka obsahovala rovných 10 000,00 Kč.
—
Článek na webu kulturně.com http://www.kulturne.com/clanek/benefice-velikonce-s-jesusem-skoncila-tajemna-obalka-skryvala-tisice-korun
Článek na webu taborsky.denik.cz http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/anice-a-adelce-venovali-darci-skoro–tisic20110518.html
—
Všem dárcům i všem, kteří se na letošní charitativní akci podíleli, velmi děkujeme.
————————————————————————————————————————————————————-
————————————————————————————————————————————————————-
SOUBOJ GIGANTŮ
Květen 10, 2011 by Carlito · Leave a Comment
SOUBOJ GIGANTŮ
—
MÍSTA PŘEDPRODEJE
Předprodej odstartuje 17.5.
—
V předprodeji možno zakoupit lístky do 1. zóny za 350 Kč – je to sektor 200 pohodlných křesílek nejblíže pódiu. 2. zóna hned v závěsu obsahuje 200 míst za židlích a lavičkách po 250 Kč. Na místě budou k mání lístky k stání za 150 Kč a na boční přístavky lavic za 200 Kč. Celý areál bude kvalitně ozvučen a doplněn velkoplošnou projekcí. Po celou dobu představení budou přístupné stánky s občerstvením.
—
Infocentrum Tábor, Žižkovo náměstí 2
Po-Pá 8:30h 19h
So-Ne 10h – 16h
—
http://www.tabor.cz/cs/turista/infocentrum/
Kde najdete táborské infocentrum
———————————————————————————————————————————————————————————————–
Pension Alfa, Klokotská 107
Po-Pá – 11h- 23h
So- 16h –23h
—
Kde najdete Pension Alfa
————————————————————————————————————————————————————————————————-
Copy centrum obchodní dům Dvořák, tř. 9. května 2885
Po – Pá 8-18h
So 8-13h
—
Kde najdete Copy centrum obchodní dům Dvořák
—————————————————————————————————————————————————————————————————
7. VELIKONOCE S JESUSEM
Květen 6, 2011 by Carlito · Leave a Comment
JEŠTĚ STÁLE MŮŽETE PŘISPĚT
————————————————————————————————————————————————————————————————–
ZÁZNAM Z CELÉHO VEČERA
http://www.tabor.tv/video/581/7.+Velikonoce+s+Jesusem
—
Veřejnou sbírku organizuje pořadatelské občanské sdružení FEST 2004. Osvědčení o konání veřejné sbírky bylo vydáno Krajským úřadem v Českých Budějovicích dle Zákona o veřej
ných sbírkách 117_2001 Sb. dne 15.2. 2011 pod č. j. KUJCK/4449/2011/QLW-2 a KUJCK/4450/2011/OLVV-2.
——————————————————————
SBÍRKOVÉ ÚČTY
Sbírkový účet ANIKA:
40184 – 705 789 339/0800
—
Sbírkový účet ADÉLKA:
60185 – 705 789 339/0800
————————————–
DMS
DMS ANIKA ( DMSmezeraANIKA) na tel. číslo 87777)
—
DMS ADELKA (DMSmezeraADELKA) na tel číslo 87777)
Cena DMS je 30,- Kč včetně DPH, přičemž dívky od Vás obdrží 27,- Kč. Službu zajišťuje Fórum dárců/Czech Donors Forum. www.darcovskasms.cz.
——————————————————————
POKLADNIČKY
Byly oficiálně zapečetěny na místně příslušných městských úřadech, rozmístěny na sbírková místa a budou umístěny též na nedělním koncertě. Na sbírkových místech je možné do pokladniček přispívat až do 15.5. Po tomto datu budou opět na úřadech pod dohledem kompetentních osob rozpečetěny a vloženy na sbírkové účty. Celý obsah účtů pak bude předán rodičům holčiček. Anika i Adélka mají každá svůj účet a svou pokladničku.
Tábor
—
Táborské centrum kopírování
a služeb– Obchodní dům Dvořák
MOCCA kavárna, cukrárna– Pražská ul
ice 232
—
Sezimovo Ústí II
—
Kavárna a Cukrárna u Josefa- náměstí Tomáše Bati 417
—
Planá nad Lužnicí
—
Městská knihovna-budova MěÚ, Zákostelní 720
—
Bechyně
—
Kulturní středisko města Bechyně– U nádražíí 602
—
Občanské sdružení FEST2004, které sbírku pořádá, zve všechny na ZAVÍRÁK akce v penzionu Alfa v Táboře v sobotu 14. 5. 2011 , kde proběhne Jam sessions za účasti zajímavých hudebníků.
——————————————————————————————————————————————————————————————————–
7.VELIKONOCE S JESUSEM
Duben 25, 2011 by Carlito · Leave a Comment
Zaplněné Milenium bylo svědkem hudebního večera, který byl plný překvapení a tanečních výstupů na podporu veřejné sbírky pro Aniku a Adélku
————————————————————————————————————————————————————————-
Celkem se prodalo 288 lístků z toho 72 v předprodeji. Po energických vystoupeních skupin Electric a Vees zazněla rocková opera Jesus Christ Superstar v podání hudební formace Tábor Superstar Band s tanečními výstupy studia CODA a s dechovou sekcí Bluebandu
—
Během večera se mezi hudebními vystoupeními střídali na pódiu lidé, kteří chtěli přispět
přímo do kasičky :
– Paní Duchoslavová za kolektiv pracovnic pošty Tábor 1 přidala po 1000,- do každé
kasičky oběma holčičám
—
Dále byla vhozena do kasičky Adélky ZALEPENÁ OBÁLKA od neznámé dárkyně
zaslaná poštou a nikdo neví kolik peněz se v ní skrývá. Čeká nás tedy ještě překvapení při rozpečeťováníní kasiček a maminka Adélky
přislíbila, že si tuto obálku na matrice rozbalí sama
—
Mgr. Pluhař, který zorganizoval sběrná místa
v táborském Centru kopírování a služeb v obchodním domě Dvořák a v Kavárně cukrárně u Josefa na náměstí Tomáše Bati
v Sezimově Ústí přidal kosiček oběma dívkám po 555,- Kč
Za kosmetický salon Sedmikráska vložila do kasičky Aniky příspěvek od klientek salonu
paní Ivanka Kovaříková 7.713,- Kč
—
—————————————————————————————————————————————————-
Dále se může přispívat až do neděle 15. 5.2011 na sběrných místech a formou zasílání DMS na tel. 87 777 ( DMS ANIKA nebo DMS ADELKA ), nebo zasláním na sbírkové účty:
ANIKA: 40184 – 705 789 339/0800
ADÉLKA: 60185 – 705 789 339/0800
Sbírková místa:
Tábor
– Táborské centrum kopírování a služeb– Obchodní dům Dvořák
– MOCCA kavárna, cukrárna– Pražská ulice 232
—
Sezimovo Ústí II
– Kavárna a Cukrárna u Josefa- náměstí Tomáše Bati 417
—
Planá nad Lužnicí
– Městská knihovna-budova MěÚ, Zákostelní 720
—
Bechyně
– Kulturní středisko města Bechyně– U nádražíí 602
—-
Občanské sdružení FEST2004, které sbírku pořádá, zve všechny na ZAVÍRÁK akce v penzionu Alfa v Táboře v sobotu 14. 5. 2011 , kde proběhne Jam sessions za účasti zajímavých hudebníků.
Petr Vavruška 25. 4.2011
7.VELIKONOCE S JESUSEM
Duben 22, 2011 by Carlito · Leave a Comment
JAK MŮŽETE PŘISPĚT
———————————————————————————————————————
Veřejnou sbírku organizuje pořadatelské občanské sdružení FEST 2004. Osvědčení o konání veřejné sbírky bylo vydáno Krajským úřadem v Českých Budějovicích dle Zákona o veřejných sbírkách 117_2001 Sb. dne 15.2. 2011 pod č. j. KUJCK/4449/2011/QLW-2 a KUJCK/4450/2011/OLVV-2.
——————————————————————
SBÍRKOVÉ ÚČTY
Sbírkový účet ANIKA:
40184 – 705 789 339/0800
—
Sbírkový účet ADÉLKA:
60185 – 705 789 339/0800
——————————————————————
DMS
DMS ANIKA ( DMSmezeraANIKA) na tel. číslo 87777
—
DMS ADELKA (DMSmezeraADELKA) na tel číslo 87777
Cena DMS je 30,- Kč včetně DPH, přičemž dívky od Vás obdrží 27,- Kč. Službu zajišťuje Fórum dárců/Czech Donors Forum. www.darcovskasms.cz.
——————————————————————
POKLADNIČKY
Byly oficiálně zapečetěny na místně příslušných městských úřadech, rozmístěny na sbírková místa a budou umístěny též na nedělním koncertě. Na sbírkových místech je možné do pokladniček přispívat až do 15.5. Po tomto datu budou opět na úřadech pod dohledem kompetentních osob rozpečetěny a vloženy na sbírkové účty. Celý obsah účtů pak bude předán rodičům holčiček. Anika i Adélka mají každá svůj účet a svou pokladničku.
Tábor
—
Táborské centrum kopírování a služeb– Obchodní dům Dvořák
MOCCA kavárna, cukrárna– Pražská ulice 232
—
Sezimovo Ústí II
—
Kavárna a Cukrárna u Josefa- náměstí Tomáše Bati 417
—
Planá nad Lužnicí
—
Městská knihovna-budova MěÚ, Zákostelní 720
—
Bechyně
—
Kulturní středisko města Bechyně– U nádražíí 602
—
Cena vstupenek v předprodeji 90,-. V místě koncertu 120,-
——————————————————————————–
KONCERT
7. VELIKONOCE S JESUSEM KONCERT PRO ANIKU A ADÉLKU NEDĚLE VELIKONOČNÍ 24.4.2011 MILENIUM TÁBOR
Účastí, případně příspěvkem do pokladničky na koncertě
————————————————————————————————————————————————–
Velikonoce s Jesusem
Duben 22, 2011 by Carlito · Leave a Comment
MINULÉ VELIKONOCE S JESUSEM POMOHLY KLÁRCE
7. VELIKONOCE S JESUSEM
Duben 18, 2011 by Carlito · Leave a Comment
JEŽÍŠOVSKÝ KONCERT ZNOVU POMŮŽE, TENTOKRÁTE DVĚMA DĚVČÁTKŮM
—-
Tradičně na Boží hod velikonoční večer se letos už posedmé uskuteční v kulturním centrum Fun Agency (dříve sál Milenium) v Táboře benefiční koncert Velikonoce s Jesusem. Celý program s nedělním datem 24. dubna od 19 hod. má dobročinný účel. Smyslem je formou sbírky, která má více podob, shromáždit peníze pro zdravotně postižené.
—
Letos občanské sdružení Fest 2004 (www.fest2004.cz) vyhlásilo VEŘEJNOU SBÍRKA PRO ANIKU A ADÉLKU. Pomoc zamíří ke dvěma děvčátkům, Anice Rypáčkové a Adélce Hatákové .
—
V neděli se v táborském Mileniu bude samozřejmě hrát a zpívat, přičemž dominantou programu bude opět slavná rocková opera Jesus Christ Superstar v podání hudební formace Tábor Superstar Band. Kromě toho tu zahraje tříčlenná českobudějovická indie-rocková kapela Vees (www.veespolice.cz) a skupina Electric, nový objev táborské nezávislé scény.
—
———————————————————————————————————————————————–
Hlavním posláním nedělního koncertu je získat pro obě dívky co nejvíce peněz, které pomohou při léčbě obou dívek.
—-
Organizátoři večera už 23. března založili sbírkové účty ANIKA: 40184 – 705 789 339/0800 a zároveň založili „esemeskovou“ sbírku, kam lze posílat příspěvky ve tvaru DMS ANIKA (DMSmezera ANIKA) na tel. číslo 87777. Obdobně existuje sbírkový účet ADÉLKA: 60185 – 705 789 339/0800a možnost posílat DMS ADELKA (DMSmezera ADELKA) na tel. číslo) 87777. Cena jedné SMS je 30 Kč, příspěvek činí 27 Kč.
—
Kromě toho lze do sbírky přispět vhozením peněz do pokladniček, které už mají svá místa:
—
– Táborské centrum kopírování a služeb – Obchodní dům Dvořák
– MOCCA kavárna, cukrárna, Pražská ulice 232
– Kavárna a Cukrárna u Josefa- náměstí Tomáše Bati 417 Sezimovo Ústí II
– Městská knihovna, budova MěÚ, Zákostelní 720, Planá n. Lužnicí
– Kulturní středisko Bechyně, U Nádraží 602
—-
Návštěvníci nedělního večera opět uslyší Projekt Tábor Superstar Band – fragmenty z rockové opery Jesus Christ Superstar vznikl v roce 2004 se záměrem nabídnout koncertní podobu průřezu tímto legendárním dílem Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice. Skupina pracuje s českým libretem Michaela Prostějovského ze slavné pražské inscenace, uváděné v letech 1994 až 1998 v divadle Spirála na holešovickém Výstavišti. Tábor Superstar Band (TSB) tvoří převážně muzikanti ze zavedených hudebních těles z Tábora.
———————————————————————————
Obsazení TSB:
- Pepa Dušek – Ježíš Nazaretský
- Petra Janovská – Máří Magdalena
- Štěpán Pavlík – Jidáš Iškariotský
- Petr Baláš – bicí
- Pepa Filip – klávesy
- Pepa Šonka – Kaifáš, Herodes, kytary
- Míra Břicháček – Šimon Zélótský, kytara
- Martin Kostohryz – baskytara
- Karel Sudek – Annáš, Pilát, Petr, sbor
- Radka Kuchařová – sbor
- Hanka Doudová – sbor
- Vítek Kašna – sbor
Cena vstupenky na koncert stojí v předprodeji 90 Kč, na místě 120 Kč. Předprodej funguje v místech, kde jsou místěny pokladničky a navíc v restauraci Milenia.
—
*Anika Rypáčková
(narozena 25. 3. 2008, trvalé bydliště: Radimovice u Tábora), shromážděné finanční prostředky budou použity na terapeutické polohovací zařízení, rehabilitační pomůcky (speciální lehátko apod.) a na rehabilitační léčebný pobyt. Anika se narodila jako zdravé miminko. Avšak když ji ještě v porodnici lékařka změřila ušní emise, holčička neměla žádnou odezvu. V šesti týdnech se lékařům nezamlouval vývoj dítěte, Anika v té době držela hlavičku stále k jedné straně a vůbec nenaznačovala napřimování. Verdikt zněl, že má v horní části tělíčka hypotonii a v nožičkách hypertonii. Dnes je děvčátku 2,5 roku a jednou týdně navštěvuje stacionář Kaňka v Táboře. Její mozek je po adnátní CMV infekci s četnými kalcifikacemi, má postižení všech končetin, centrální poruchu zraku, epilepsii, mikrocefalii a těžkou dětskou mozkovou obrnu. Rodiče zkouší různé způsoby léčby a jednou z nich je i alternativní medicína v Egyptě. Tato léčba však stojí přes sto tisíc korun ročně.
—
**Adélka Hatáková
(narozena 14.9. 2001, trvalé bydliště: Tábor), shromážděné finanční prostředky budou použity na kompenzační pomůcky pro oporu a stabilitu těla (speciální chodítko, Juniorská tříkolka apod.), které Adélka potřebuje. Adélka Hatáková se narodila před deseti lety s vrozenou vadou pohybového ústrojí, která zasáhla nohy. Nyní je zcela odkázána na pomoc druhých, a to hlavně maminky a prarodičů. Od narození používá ke svému pohybu vozík, s maminkou cvičí a zkouší první kroky. Aby její krůčky byly ještě lepší, potřebovala by kompenzační pomůcky pro snazší pohyb. Pro rodinu se dvěma postiženými dětmi je ovšem pořízení tak drahého chodítka přímo nemožné. Adélčino dvojče Honzík podstoupil několik komplikovaných operací dolních končetin a rodina pevně věří, že se jednou štěstí obrátí a povede se ten první krok. Adélka má však také nemocné srdíčko, a nemůže proto podstoupit komplikovanější vyšetření a zatím ani operace.
7. VELIKONOCE S JESUSEM
Duben 12, 2011 by Carlito · Leave a Comment
PŘEDPRODEJ VSTUPENEK
TÁBOR
—
Táborské centrum kopírování a služeb– Obchodní dům Dvořák
MOCCA kavárna, cukrárna– Pražská ulice 232
Restaurace Milenium– Kpt. Nálepky 2397
—
SEZIMOVO ÚSTÍ II
—
Kavárna a Cukrárna u Josefa– náměstí Tomáše Bati 417
—
PLANÁ NAD LUŽNICÍ
—
Městská knihovna-budova MěÚ, Zákostelní 720
—
Cena vstupenek v předprodeji 90,-. V místě koncertu 120,-
ONDŘEJ VETCHÝ
Duben 4, 2011 by Carlito · Leave a Comment
Cena, kterou platím za hraní, je veliká
—
Snad nejobsazovanější, nejcharismatičtější a zároveň nejtajemnější herec své generace nemá rád novináře ani fotografy — s těmi se klidně popere, když ho chtějí bez souhlasu fotit. Má na to: vyzkoušel hodně bojových sportů, v judu má druhý dan (mistrovský stupeň) a pravidelně trénuje. Postavu by mu mohli závidět kluci o polovinu mladší.
Závidět by mu však mohli i slušnost, zdvořilost a citlivost, s níž jedná i se zcela neznámými lidmi, a především vzdělanost a rozhled, které novinářský rozhovor rázem přeladí do nečekaných obrátek. Pokud se tedy Ondřej Vetchý nesebere a neodejde pryč.
—
Tak obvykle rozhovory s vámi končí. Proč vás novináři tak štvou?
Tak předně: nemám vůbec potřebu jakékoli komunikace touto formou. Je to vaše potřeba, ne moje. Za druhé: sama nejlépe víte, jak dlouho a jak pracně jsme se během posledních měsíců naháněli, abychom se vůbec setkali, natož abychom ten rozhovor dodělali. Pokud nemá být formální, a to nikdo z nás dvou nechce — to by nemělo vůbec žádný smysl — spotřebuje to hromadu času a energie. Za třetí: nemám garanci, že tam napíšete to, co skutečně říkám.
—
Ale to snad…
Předešlé zkušenosti mě v drtivé většině případů zklamaly nebo dočista znechutily, protože interpretace toho, co jsem řekl, byla nepochopená, pokřivená, pokroucená, zjednodušená, účelová, zdeformovaná, povytrhaná z kontextu, lživá, bulvární… Pokaždé mě to strašně deprimovalo. Jedinou jistotou, že to, co říkám, nebude zkreslené, je pro mě interaktivní komunikace. I za cenu, že můžu říkat blbosti.
—
Co vás naopak nedeprimuje, ale dělá vám radost?
Lidi, které mám rád a se kterými jsem v bezpečí. Děti, rodina, kamarádi, sport, plzeňské pivo, dobré víno, voda…
—
Takže obyčejné věci?
Mám pocit, že z obyčejných věcí se staly neobyčejné.
—
Jak to myslíte?
Když je někdo slušný, statečný, otevřený, svobodný, nekrade, nelže, nemachruje, není hajzl, je hodný, má talent, snaží se chápat souvislosti, bojuje se svým egem, má potřebu komunikovat, je to pro mě neobyčejný zážitek. Jsem šťastný, když narazím na někoho, kdo má rozlišovací schopnosti, potřebu a ochotu přijímat nové informace. Kdo je prostě jenom normální.
—-
To takových lidí tak ubývá?
Mám strach, že ano. Tahle kotlina přišla v minulém století o tři a půl miliónu lidí, kteří byli po staletí stavebním kamenem téhle společnosti, stejně jako jsme se vzdali tradičních židovsko-křesfanských hodnot, na kterých stojí tzv. západní civilizace. Komunistům se navíc podařilo trvale vyvrátit venkov a rozprášit tradiční rodiny, v nichž mohly tyto hodnoty přežít.
Ani po roce 1989 jsme neměli čas a šanci se navrátit ke svým původním vlastnostem a nezaměnitelným výlučnostem, kterými bychom mohli jako barevný střípek Evropě přispět. Stala se z nás pseudounifikovaná země Evropské unie bez osobitého, nezaměnitelného přínosu. Bylo by s podivem, kdyby takových lidí neubývalo.
—
V čem náš přínos mohl být nejviditelnější?
Tahle malá zemička díky tomu, kde leží, díky historické multinárodnosti a multikulturnosti, která tu vždy byla přítomna, vygenerovala obrovské množství talentovaných a konkurenceschopných lidí, kteří byli a koneckonců stále jsou dostatečně pragmatičtí na to, aby přežili a zároveň si uchovali rozlišovací schopnosti s nezbytnou špetkou humoru.
Byl tu předpoklad intelektuálně bohatého a tvořivého prostředí, který nás mohl dovést k moderní, prosperující, vyvážené a rezistentní společnosti. A kdyby všechno přirozeně pokračovalo, mohli jsme se stát skutečným mostem mezi Východem a Západem, mostem mezi národy a mezi náboženstvími, místem vzdělanosti a kultury.
—
V čem jsme tedy selhali?
Je otázka, v čem jsme selhali a v čem jsme mohli neselhat. Bavíme-li se o dvacátém století a době od vzniku Československa, bylo to neřešitelné zadání. Byli jsme příliš malí na to, abychom mohli demokracii ubránit. Možná teď máme i díky tomu pocit, že funguje anebo nefunguje sama od sebe. Není to tak. Demokracie je o osobní odpovědnosti a angažovanosti každého člověka.
Československo nebylo schopné ochránit sebe ani svoje občany. Včetně Rusů, kteří sem utekli před bolševiky, Židů, kteří zde po staletí žili, německých antifašistů, kteří utekli před Hitlerem. Kapitola sama pro sebe je pak odsun sudetských Němců. Byli to lidé, kteří tady žili po staletí, měli tuhle zemi v srdci, obrovsky tady přispěli k hospodářskému i kulturnímu rozmachu. Přestože se to po všech historických zkušenostech, a zejména hrůzách druhé světové války jevilo jako nejlepší řešení, uplatňování kolektivní viny je pro mě nepřijatelné.
—
Mají tyto vaše názory něco společného s tím, že jste z Vysočiny?
My jsme do Jihlavy přišli jako náplava, ale to skoro všichni. Jihlava byla převážně německý prostor. Maminka se narodila ve Znojmě. Tatínek ale z Vysočiny byl, narodil se v Okřiškách u Třebíče. Jeho předkové přišli s velkou pravděpodobností po Bílé hoře v době rekatolizace jako leníci z Itálie. Vecchio je italsky starý.
—
Neznepokojují vás některé naše národní rysy? Třeba to, jak zacházíme se svými hrdiny?
Kdyby mě to netrápilo, musel bych být idiot. Už dávno jsem ale rezignoval na to, že jsem z národa, který je skvělý, čestný, statečný a krásný. Naštěstí tu vždycky byl a stále je segment populace, který je za ty nejušlechtilejší hodnoty ochoten zaplatit daleko větší cenu, než si většina lidí umí vůbec představit. Možná že i to je odpověď na to, proč mají Češi potíže s hrdiny.
—
Vy byste položil život za to, v co věříte?
Je-li to něco, co za život stojí, nebo, něco, co cenu života má — jako třeba svoboda — pak ano. To přece asi každý člověk.
—
To nemyslím, spousta lidí uteče ještě dřív, než si takovou otázku vůbec položí.
Já se taky všeho bojím, ale nakonec stejně nemám na vybranou a jdu do toho. Máte ale asi pravdu. Už vím, že je spousta slušných lidí, kteří v sobě nemají tu schopnost, ochotu nebo chuť bojovat. Nejsou tak prostě nastaveni. Kvůli takovým lidem ale za to bojovat stojí. A musí to udělat někdo, kdo toho schopen je.
—
Když se člověk na vás dívá, je jasné, jak je pro vás důležitá nejen duchovní, ale i tělesná kondice.
To není můj výmysl, tahle idea tu přece byla odedávna a důvody jsou zřejmé. Ve světě lidí nestačí, aby člověk někam směřoval, vzdělával se a po celý život se snažil chápat souvislosti, musí být i silný, protože musí počítat s tím, že se dostane do konfliktu. A pak bude muset obhájit to a bojovat za to, čemu věří, a ochránit při tom nejenom sebe, ale i svoje blízké.
Když mi můj kamarád jednou tvrdil, že je pacifista, zeptal jsem se ho, co by udělal, kdyby někdo ohrožoval jeho maminku nebo sestru nebo dítě. Samozřejmě řekl, že by je bránil. Řekl jsem mu: Ale jak, když jsi pacifista? Není to tedy evidentně jenom otázka jednoho rozhodnutí.
—
Nebojíte se vypouštět svoje děti do tohoto světa?
Generace mých dětí se v tom světě orientuje asi lépe než já. Nic jiného nepoznaly. Já ještě ano. Dcera mi několikrát vmetla, že jsem jí strašně zkomplikoval život, že svět není takový, jak si myslela.
—
Co jste jí na to řekl?
Že to přece neznamená, že to je špatně. Za to, abychom předali tuto společnost generaci, která přijde po nás, v co nejlepším stavu, musí každý z nás každý den bojovat. A bojovat i proti těm, kteří tady na všech úrovních kradou. Krást není normální. I kdyby to dělalo devadesát devět lidí ze sta, není to normální.
—
Jaký jste otec?
Myslím, že jsem asi lepší otec než partner.
—
Vy jste vůči ženám trochu skeptický, že?
Ne, vůbec ne! Žen si nesmírně vážím a obdivuji je. Ženy jsou ale silnější než muži. Zdá se mi, že jsou pro život daleko vybavenější. Jenom se bojím, aby se samy zbytečně nepřipravovaly o výsady, které mají. Ve světě mužů je překvapivě třeba kvůli svému egu snadno házejí za hlavu. A to je hrozná škoda. I tohle vede paradoxně k tomu, že muži přestávají být gentlemani.
—
Myslíte, že to tady nakonec dobře dopadne?
Myslím, že budeme všichni mrtví, paní doktorko. Moc bych si ale přál, aby po tomto světě, v němž žijeme teď, existoval nějaký jiný a pak třeba uvidíme, co se s lidmi stane. Bude-li nás to ale v tu chvíli vůbec zajímat.
—
Vy v jiný svět věříte?
Věřím, že to, co tady žijeme, není jediná forma života.
—
Vysvětlete to, prosím.
Lidský druh je tady v této podobě několik set tisíc let a v poslední době se zdá, že tuhle planetu, která je v zajetí lidí, vybydluje. Jako bychom tady byli něčím navíc. Jsem přesvědčen o tom, že bez injektáže kohosi bychom nemohli ve svém vývoji dojít takhle daleko. Musí tu být nějaký vyšší záměr, opodstatňující naši existenci. Je pro mě nepřijatelné smířit se s tím, že se člověk dostal do stadia, kdy beztrestně tuto nádhernou planetu ničí. To, čeho jsou lidé schopni, ať už vůči ní nebo sami sobě, by bez něčeho následujícího byl jenom výsměch lidskému druhu. Tato víra a přesvědčení mi dávají určitou naději.
—
Věříte, že nastupující generace bude rozumnější?
Ano, moc bych si přál, aby ano. Ale takových nastupujících generací už tady byly tisíce. A člověk je pořád stejný.
—
Z toho, kolik lidí vám jen za tu chvíli, co spolu hovoříme, volá, soudím, že máte hodně kamarádů.
Ano. Není to tak dávno, co jsem svým kamarádům napsal, že jim děkuji za to, že díky nim můžu zůstat sám sebou, protože oni jsou mojí zpětnou vazbou. Díky nim vím, že jsem ještě normální.
—
Je to velký závazek vázat na sebe lidi?
Pro mě to není závazek, pro mě to je smysl existence. Kamarádství se musí pěstovat. To si u nás v Činoherním klubu často říkáme s Petrem Nárožným a ostatními kluky. Stane se, že se s někým dlouho nevidíte, a když se pak setkáte, uvědomíte si, že je najednou někde jinde, než jste vy, že jste se jeden druhému ztratili. Proto je tak strašně důležité si názory neustále ověřovat, cizelovat a precizovat je.
—
Zradil jste někdy někoho?
To víte, že jo. Učím se aspoň rozlišovat, koho jsem skutečně zradil, kdo se do mě jenom projektuje a vkládá do mě svá očekávání, své představy, ale i předsudky. Přitom jsem si vědom toho, že když se zachovám unáhleně, prchlivě, zbaběle nebo nedostatečně důrazně ubližuju a zrazuju při tom sám sebe. Hodně mi pomáhá to, že už vím, kdo jsem. Tedy myslím, že vím.
—
Kdo je pro vás největší autorita?
Vynechám-li ty, kdo ještě zaplaťpánbůh žijí, pak bych jmenoval třeba pány Vojtěcha Cepla, Ivana Medka, Jana Wienera, Pavla Tigrida, Otakara Motejla, Leoše Suchařípu, Otu Ornesta, Vlastimila Brodského, Oldřicha Daňka, Arnošta Lustiga… Vždycky, když někdo z těchto mimořádných lidí odejde, uvědomím si, jak téhle zemičce umírají dospělí a zůstáváme tady jenom my děti. Navazovat na tyto mimořádné muže je takřka nemožné.
—
S jakými pocity jste hrál postavu inspirovanou Václavem Havlem ve filmu Ireny Pavláskové Zemský ráj to napohled?
S panem prezidentem se dlouho znám, byli jsme si blízcí. Docela mě vyděsilo, že mám ztvárnit postavu, kterou autorka rekonstruovala jako vzpomínku na dobu, kdy se s ním setkala jako mladé děvče. Ta postava spotřebovala obrovské množství energie, aby ožila. To mě překvapovalo. A taky jsem se bál, zda na mě nebude naštvaný.
—
A byl?
Nevím, od té doby jsme se spolu nesetkali. Ani nevím, zda ten film viděl.
—
Od začátku roku vás diváci mohou vidět hned ve dvou nových filmech. Prvním byla Hřebejkova Nevinnost. O čem pro vás je?
O tom, že máme odpovědnost za každou vteřinu svého života. Že nás nic nezbavuje viny a odpovědnosti za to, co jsme kdy udělali, i když to bylo kdysi dávno, i když jsme byli třeba mladí, nebyli jsme schopni dohlédnout důsledky, a navíc to bylo z lásky. Za všechno ve svém životě musíme zaplatit.
Myslím, že tenhle film je zajímavý a pozoruhodný, nejen v kontextu českého filmu, ale i v kontextu Honzovy tvorby.
—
Příští týden vstoupí do kin Autopohádky, kombinace animovaného a hraného filmu, kde hrajete hlavní postavu. Máte pohádky rád?
Jsou nesmírné důležité, protože v nich — alespoň v těch českých — vítězí dobro nad zlem, což v životě nebývá úplně tak obvyklé.
—
V Česku se točí ročně přes dvacet hraných filmů. To je překvapivě hodně, ne?
Film stojí deset, dvacet, třicet miliónů… Peníze na polovinu filmů, které se tady točí, bych dal raději na nějakou humanitární činnost. Považoval bych to za smysluplnější. Ale je moc těžké a možná i neslušné to takto hodnotit.
Československo byla filmová velmoc. Měli jsme tu desítky světových režisérů, scenáristů, kameramanů, výtvarníků a dalších filmových tvůrců: když jel v šedesátých letech nějaký český film na mezinárodní festival, ucházel se vždy o hlavní ceny. Po okupaci v roce 1968 třetina těchto úžasných tvůrců emigrovala, třetina nesměla točit a třetina se nějak zkur…
Studenty neučili ti nejtalentovanější. Tvůrce, kteří dnes točí, spojuje často jen to, že točí ve stejné době. Kdyby na FAMU učil Miloš Forman, Pavel Juráček, Jan Němec, Vojtěch Jasný, Jiří Weiss, Ivan Passer, Jiří Krejčík, František Vláčil, Ladislav Rychman a další a další, tak by bylo všechno.., to by bylo vlastně všechno úplně jinak. Neřeším teď, že by třeba ani učit nechtěli.
—
Loni jste v seriálu Okresní přebor okouzlil diváky jako amatérský kapitán a trenér venkovského fotbalového mužstva. To vás bavilo, ne?
Chtěli jsme udělat protiváhu toho, co se teď u nás povětšinou v televizích dělá. Okresní přebor mám moc rád, když ale na něčem pracujete čtrnáct hodin denně, nemůžete říct jen, že vás to baví. Ta práce sama o sobě je docela drsná.
—
V čem je pro vás nejdrsnější?
Mívám často problém udělat práci, kterou udělat musím, natož abych dělal věci, které jsou nadstavbou té práce nebo z ní jen vyplývají. Jako třeba teď povídání s vámi. Jsem často tak unavený nebo vynervovaný, že večer už ani nemůžu hrát divadlo.
—
Jsou tyhle pro vás nepříjemné věci, které ale k vaší práci patří, tak nesnesitelné, že jste někdy uvažoval, že byste s hraním sekl?
Někdy?! Na co se mě to ptáte? Není den, abych o tom neuvažoval. To, že má někdo k něčemu předpoklady, je jedna věc, ale to, jak sám v sobě zpracuje, důsledky toho, co dělá, je věc druhá.
—
Máte vůbec hraní rád?
Já to neberu tak, že z toho mám mít radost, doufám jen a moc si přeju, aby z toho měli radost diváci. To, aby byli spokojení, vnímám jako povinnost. Když hraju v Činoheráku, často vidím, že radost mají. Cena, kterou za to platím, je veliká. Je to i cena, kterou platím za to, že mohu pracovat s lidmi, které mám rád. Jinak nemám a priori žádnou ambici.
—
Pro magazín Práva Dana Braunová
—
Zdroj: http://zlatapastelka.blogspot.com/2011/03/ondrej-vetchy-cena-kterou-platim-za.html