Dny slovenské kultury 2013

 Dny slovenské kultury 2013:

od pondělí 11.11. do středy 20.11.

 

 

 

Dny slovenské kultury

Tisková zpráva ze dne 22. října 2012

—-

DNY SLOVENSKÉ KULTURY V TÁBOŘE JIŽ POČTVRTÉ

—

——————————————————————————————–

Přelom října a listopadu bude v Táboře ve znamení slovenské kultury. Na úvod 28. října zahraje slovenský herec Martin Huba svůj sólo majstrštyk Kontrabas v malém sále Divadla Oskara Nedbala. Toto představení bude k vidění naposledy v České republice. Poslední říjnová neděle bude také na Střelnici věnována výročí vzniku Československa. V pondělí pak v poutním kostele na Klokotech zazní mše svatá ve slovenštině, v úterý se otevřou dveře Městské knihovny s bohatým kulturním programem na téma Slovenska. Přívrženci slovenských filmů se mohou v rámci festivalu těšit na čtyři filmové večery a to jak v Městské knihovně, tak na Střelnici. Milovníci hudby si přijdou na své při středečním šansonovém večeru v Aux café či v sobotu v Recykle music baru s legendární bratislavskou kapelou Živé kvety. Nejen děti se mohou těšit na nedělní promítání slovenských večerníčků Maťo a Kubko. Po celý týden bude možné ochutnat slovenskou kuchyni a to v restauraci Na schůdkách a v restauraci Střelnice. Dny slovenské kultury v Táboře pořádá občanské sdružení FEST 2004, občanské sdružení SLUNOWRAT Tábor a Městská knihovna Tábor pod záštitou starosty města Tábora Ing. Jiřího Fišera a místostarostky Ing. Lenky Horejskové a to již čtvrtým rokem.

—-

Zahájení Dnů slovenské kultury

Neděle 28. října se ponese ve znamení Dne republiky a bude připomínkou výročí vzniku samostatného československého státu. Bohatý program bude probíhat od 11 do 18 hodin na Střelnici. Přesně v 19:00 vystoupí na pódium táborského divadla známý slovenský herec Martin Huba ve svém derniérovém představení Patricka Süskinda – Kontrabas. Inscenace vznikla v bratislavském Štúdiu L + S a Martin Huba se na tomto jevišti představil ve svém prvním monodramatu. Hra je velmi zajímavou, humorně laděnou psychologickou studií osamělého, průměrného člověka, jednoho z tisíců. Komičnost textu, ironické a groteskní monology umocňuje nezapomenutelný výkon Martina Huby. Výrazným gestem, ostrými změnami intenzity a barvy hlasu a mimikou tváře prozrazuje, že jeho kontrabasista je nespokojený člověk, který pýchou zakrývá svojí průměrnost. Kontrabas nesymbolizuje pouze hudbu jako takovou, ale je také symbolem tónů života, které mohou být stejně tak harmonicky sladěné, jako disharmonické a kakofonické. Inscenace má svůj rytmus a navzdory tomu, že Martin Huba nemá kromě basy na jevišti žádného partnera, rozehrává živé, dynamické situace a vede strhující monolog, který je současně dialogem s divákem. Martin Huba povýšil tuto roli do nevšedních, originálních  hereckých dimenzí. „Tuto úspěšnou inscenaci režijně připravil Martin Porubjak spolu s Martinem Hubou. Herec známý v Táboře též z letního natáčení Menzelových Sukničářů představí tuto slavnou divadelní hru naposledy v českých zemích. Kontrabas má svou derniéru v Bratislavě, Banské Štiavnici a právě v Táboře. Jedná se skutečně o jedinečný kulturní zážitek“, dodal předseda o.s. FEST 2004 Štěpán Pavlík.

—

Pondělí na Klokotech, úterý v Městské knihovně Táboře

—

V pondělí 29. října v 17 hod. bude slovenský kněz P. Mikuláš Selvek, OPraem. celebrovat mši svatou v poutním kostele na Klokotech. V úterý 30. října pak nabídne bohatý program ke Slovensku Městská knihovna Tábor. Akce budou probíhat po celý den na všech odděleních knihovny. „V A-klubu si bude osvěžit informace z historie i současnosti Slovenska v připravené prezentaci věnované Slovensku. Oddělení pro dospělé čtenáře nabídne výstavku knih, které budou k zapůjčení čtenářům knihovny. Objeví se knihy ve slovenštině, o Slovensku, ale také knihy od slovenských autorů. Na dětském oddělení se můžete zúčastnit herního odpoledne a ověřit si své znalosti o Slovensku díky deskovým hrám, které jsou rovněž k dispozici pro zapůjčení domů. Hudební oddělení vám celý den bude hrát k poslechu slovenskou hudbu. K zapůjčení zde bude nejen slovenská hudba, ale také slovenské mluvené slovo včetně slovenských pohádek“, řekla ředitelka Městské knihovny Tábor Mgr. Eva Měřínská. V 16 hod. bude na Hudebním oddělení promítnut dokument Josefa Císařovského Slovensko bratří Čapků, v 18 hod. se pak v hraném filmu režiséra Martina Šulíka Krajinka projdeme osudy Slovenska ve 20. století. Film je podobenstvím o malé zemičce, která jako by nebyla, nebo si ji nikdo nepamatuje a nikdo o ní nemluví. Jsou to vlastně historky, odehrávající se na maloměstě v Banské Štiavnici. Krajinka se neokázale, ale přitom velmi intenzívně dotýká bytostné lidské citovosti a elementární mezilidské vzájemnosti.

—-

Středeční večer šansonu a slovenské poezie

Středeční večer 31. října bude věnován šansonu a slovenské poezii. Od 20:30 hod. vystoupí v Aux café slovenské šansoniérky Erika Deutsch a Lucia Markovová. Zpěvačka Erika Deutsch společně se skladatelkou a pianistkou Luciou Markovovou vystupují v rámci poeticko-šansonových večerů s mladými básníky, šansoniéry a dalšími hudebníky v různých pražských divadlech, klubech a kavárnách. Své autorské šansony představují také v rámci dekadentního kabaretu Falešná kočička pod taktovkou Ester Kočičkové.

—

Filmy s tématikou Vysokých Tater

—

Ve středu, ve čtvrtek a v pátek budou v malém sále Střelnice na programu filmy spojené místem natáčení ve Vysokých Tatrách. Snímek Medená veža, na Slovensku velmi oblíbený, je romantickým příběhem odehrávajícím se na vysokohorské chatě v režii Martina Hollého s hudbou Zdeňka Lišky. Radúz a Mahulena zase vypráví klasickou Zeyerovu pohádku s hudbou Josefa Suka prostřednictvím hvězdných českých herců v režii operního režiséra Petra Weigla. Natáčelo se na Spiši i v Lomnickém sedle. V pátek budou na programu ryzí tatranské dokumenty – Príbehy tatranských štítov a Tatry mystérium. Autor Pavel Barabáš je umí v těžkých vysokohorských podmínkách nejen krásně nasnímat, ale i řemeslně přesně zpracovat, aby výsledek byl opravdu uchvacující. Závěrečný filmový program v neděli odpoledne bude klasikou nejen pro děti, ale i současné rodiče, kteří ještě pamatují znělku slovenských večerníčků se zhasínáním hvězdiček. Cyklus Pásli ovce valaši s postavičkami Maťa a Kubka vypráví Jozef Króner.

—

Sobotní koncert kapely Živé kvet

—

Živé kvety jsou slovenská rocková skupina, která vznikla v Bratislavě v roce 1994 kolem zpěvačky a textařky Lucie Piussi. Především její osobou je skupina spjata s legendárním Divadlem Stoka. Živé kvety představují základní kámen živé komunikace v umění, je to kapela, která absolutně nejvýrazněji vzdoruje nástrahám komerční reality. „Kdo slyšel na koncertě skladby Živých kvetov, ví, že Lucia Piussi dokáže jako jeden z mála česko-slovenských textařů napsat písničku třeba o blbé době nebo o lidské svobodě a ještě takovým textům nechat zpěvnost, silný refrén a zřetelnou opravdovost. Kytarista Peter Bálik patří k těm, kteří dodnes čerpají z Boba Dylana, Neila Younga a Stoneů, tedy klasického rocku. Slogan Patti Smith „tři akordy a pravda“ padne na Živé kvety jako ulitý. Rozhodně si tuto oblíbenou kapelu Martina Magora Jirouse nenechte ujít. Začínáme v sobotu 3. listopadu ve 21 hod. v Recykle music bar“, dodala Pavla Kohelová za o.s.SLUNOWRAT Tábor

—

Slovenská kuchyně

—

Po celou dobu festivalu bude možné ochutnat slovenské pochutiny, a to v Restauraci Střelnice (celý týden) a v Restauraci Na Schůdkách (mimo neděle)

—

Vstupné:

—

Předprodej na představení Kontrabas Martina Huby probíhá v pokladnách divadla každý pracovní den od 15 do 18h a půl hodiny před představením. Vstupenky jsou dostání v ceně 280, 260 a 230 Kč.

—

Lístky na koncert kapely Živé kvety budou v prodeji těsně před koncertem na místě v Recykle music baru v ceně 100 Kč. Ostatní akce jsou zdarma anebo se vstupným dobrovolným.

—

Pavla Kohelová za o.s.SLUNOWRAT Tábor a Štěpán Pavlík za o.s. FEST 2004

www.slunowrat.cz/ +420 605 539 728   www.fest2004.cz/+420 604 836 662

———————————————————————————————–

Rozhovor s Martinem Hubou

—————————————————————————————————————–

Vážený pane Martine, jak vzpomínáte na letní natáčení s Jiřím Menzelem v Táboře, především na jeho obyvatele? Vím, že měli více příležitostí se s Vámi potkat jen tak, třeba ve frontě u stánku na náměstí při večerním koncertě…

—

V Táboře jsem se cítil velmi dobře.  Oceňuji na něm krásnou atmosféru, kterou, kromě historických budov opředených vaší zázračnou českou minulostí, tvoří i lidé. Možná i díky tomu jsem trochu zapomněl, že nemám dovolenou, protože natáčení se odehrávalo v červenci a srpnu, takže jsem měl ty letošní prázdniny pracovní. Díky atmosféře a milým lidem v Táboře mi to nepřišlo až tak zatěžko. Kromě toho i samotné natáčení bylo příjemné, štáb i kolegové byli rovněž velmi milí. Takže to všechno mi pomohlo překlenout fakt, že jsem neměl dovolenou. ..

—

Co byste obyvatelům Tábora, potažmo lidem, kteří se tuto neděli chystají do Divadla Oskara Nedbala na vaše představení Kontrabas, vzkázal?

—

Rád bych jim vzkázal, že mají krásné město. A že ta veskrze pozitivní atmosféra, kterou se jim tam daří vytvářet, je velmi vzácná. Můžu jim prozradit, že ne všude, v jiných městech, panuje tak dobré klima, tak ať si jej chrání. Lidé se k nim potom budou rádi vracet. To je ostatně i můj případ. Díky tomu, že jsem se v Táboře tak dobře cítil, si nyní dovoluji zavítat do Tábora s představením Kontrabas. V naději, že toto příjemné klima bude pokračovat. Chci věřit, že se lidem bude to představení líbit. Hraji ho již dvacet let a v Táboře mělo být v podstatě uvedeno naposledy. Nějak se ale stalo, že zájem lidí o tento titul nám to zatím nedovoluje… takže žiju v naději, že tak jako se toto představení líbilo lidem až dosud, tak že podobně se bude líbit i přátelům v Táboře.

—

O čem představení Kontrabas je?

—

Tak je to taková pěkná metafora, které lidé budou rozumět. Jedná se o příběh jednoho dost průměrného člověka – kontrabasisty, který z jakéhosi sebeobranného reflexu začne sobě i  svému okolí tvrdit, že není v symfonickém orchestru krásnějšího hudebního nástroje  než je kontrabas. Samozřejmě, že kontrabas je, podobně jako ostatní nástroje, v orchestru potřebný. Ale je přece jen jasné, že kontrabas není nějaký výlučně sólový nástroj. A když někdo začne tvrdit, že jediným dokonalým sólovým nástrojem je kontrabas, nástroj na kterém on právě hraje,  je to mírně podezřelé. Takže to  představení  je o lidech, kteří se v touze, potřebě dodat sobě samým vážnost snaží přesvědčit okolí o své nepostradatelnosti. To samozřejmě přináší i řadu komických konstatování, situací, ale v konečném důsledku je to dost smutná metafora. A to, proč člověk podléhá podobným sebeklamům a proč lidi ve svém okolí nutí uvěřit tomuto sebeklamu, tak i o tom je představení Kontrabas. A budu rád, pokud diváci sami najdou odpověď na to, zda má kontrabasista  pravdu či nikoli.

——————————————————————————–

DNY SLOVENSKÉ KULTURY

DNY SLOVENSKÉ KULTURY V TÁBOŘE

o.s. FEST 2004 a SLUNOWRAT, Město Tábor a Městská knihovna připravují v týdnu od 28. října do 4. listopadu 4. ročník Dnů slovenské kultury v Táboře.

—

DNY SLOVENSKÉ KULTURY V TÁBOŘE

DNY SLOVENSKÉ KULTURY V TÁBOŘE

—

——

————————————————————————————————————–

Článek na kulturne.com http://www.kulturne.com/clanek/tabor-na-tyden-zaplavi-kultura-ze-slovenska-uvidite-filmy-poslechnete-blues-i-literaturu

—

Filmy Juraje Jakubiska

—

Nádherné scenérie v přírodních lokacích Slovenska, krásné herečky Magda Vašáryová či Olga Schoberová, tříhodinová sága Tisícročná včela s barevnými dešti a kulovými blesky i kouzelná pohádka na závěr s manželkou Federica Felliniho v hlavní roli…

—

To vše nás čeká ve Slovenském filmkoktejlu namíchaném z filmů Juraje Jakubiska v rámci Dnů slovenské kultury v Táboře v Malém sále Střelnice.

—

pondělí 21.11. od 20h Vtáčkovia, siroty a blázni, 78 min, 1969, Magda Vášáryová

úterý 22.11. od 20h Dovidenia v pekle, priatelia, 73 min, 1970, Olga Schoberová

středa 23.11. od 20h Tisícročná včela, 163 min, 1983, Kroner, Kvietik, Dočolomanský

čtvrtek 24.11. od 20h Nejasná zpráva o konci sveta, 154 min, 1997, Klára Issová

neděle 27.11. od 15h Perinbaba, 89 min, 1985, Giulietta Masina

—

Vtáčkovia, siroty a blázni, 1969

Snímek reflektující hektické období “Pražského jara” a následující invazi sovětských vojsk v roce 1968. V cynickém, beznadějném světě násilí a deziluzí, se pohybují tři mladí lidé, sirotci Yorick, Andrej a Marta. Přežívají jen díky vlastní bláznivosti – principu hry na svobodu v nesvobodném světě a vnitřní filozofii radosti a lásky. Žijí, hrají si, milují, nenávidí… a umírají.

—

J.J.: Každá hra na bláznovství a smrt je krutá. Možná až příliš. Když jsem v roce 1968 točil svou fikci, leželi na chodnících lidé, kteří smrt už předstírat nemuseli…

—

Dovidenia v pekle, priatelia, 1970/1990

Bizarní příběh plný surrealistických symbolů, polemika o Bohu a spravedlnosti. Katastrofické vize, strach a zděšení z krvavé cesty člověka a lidské historie. Společenství lidí ve snaze uniknout před “rudou archou” totality hledá spasení v založení fiktivní rodiny. Krásná Rita a její společník Petras spolu se starým Plukovníkem a ukradeným dítětem se snaží vytvořit společenství mimo reálný svět. Prsty politiky a její “spravedlnost” si je však najdou…

—

J.J.: Tento film patří do Guinessovy knihy rekordů. Začal jsem ho točit během Pražského jara 1968, ale komunistická cenzura těsně před dokončením natáčení zrušila. Směl jsem ho dokončit až po 22 letech!“Nashledanou v pekle, přátelé!” bylo posledním zvoláním pro kolegy i celou inteligenci, výkřikem zoufalce, jenž cítil, že svobodě na tomto světě je navždy odzvoněno. V dotočené časti v roce 1990 tiše doufám, že lidstvo opojené radostí ze svobody je poučeno z této nelidské zkušenosti a bude mít delší paměť. Snad konečně má možnost být velkorysejší a pozornější vůči menším a slabším

—

Krásná Olga Schoberová a neméně půvabné lokace: Liptovský Mikuláš, Ráztoky, Liptovský Ján, Korytnica, Žiarska dolina, Štrbské pleso, Lakšárska Nová Ves

—

Tisícročná včela, 1983

—

Historický velkofilm, sága jedné rodiny a tří generací (1887 -1917) připodobená životu včelího společenství v úlu. Včelí královna – velká matka symbolizuje kořeny rodiny i národa, sílu tradice i smysl jejího hledání a návratů k ní. Mozaika lidských osudů členů zednického rodu Pichandů je složená z lásky, naděje, tvrdé práce, lidského porozumění i tragedie v podobě hospodářské krize, války a lidské zloby. Sny, symboly, život v celé své závrati, tisícibarevná duha klenoucí se od zrození k smrti, od mystéria k realitě a zpátky…

—

J.J.: Po letech opět téma, které se dotýká krajiny mého dětství, přírody a její magičnosti. Je to můj magicko-romantický pohled z dětství na vážné historické události generace našich dědů a otců. V době realizace to byl můj největší projekt co do počtu herců i délky. Válečné a davové scény, požáry, barevné deště, hejna netopýrů, pád meteoru, kulové blesky… Nic z toho nebylo tak náročné jako režijně zvládat skutečné včely, aby nedošlo k tragédii!

—

2 hod 50 min / 35 mm / barevný

Premiéra: 5. listopadu 1983

Produkce: Slovenská filmová tvorba Bratislava, ČSSR /Beta Film München, NSR

Lokace: Bratislava a okolí, Liptov, Orava, Spiš, Lednice, Banská Bystrica

—

Nejasná zpráva o konci světa, 1997

—

Magická a realistická vize světa vychýleného ze své přirozené dráhy se odehrává ve vesnici v horách na konci světa, v zdánlivě neurčitém čase. Vesnice v překrásné přírodě je metaforou světa a lidstva na prahu třetího milénia. V průběhu pětadvaceti let, kdy se příběh odehrává, se na plátně střídají generace a s nimi symboly různých civilizací, náboženství a kultur.

—

J.J.: Kromě Nostradama a vize budoucnosti zaznívají v této absurditě moje osobní obavy o člověka, ve kterém pořád dřímají skryté temné vášně, které když se probudí, mají podobu nenávisti, zášti a násilí, a které doprovázejí nepoučitelné lidstvo od jeho zrodu. Modlitba mých protagonistů v závěru je i mou modlitbou, jenom doufám, že poznání a pokora nepřijde až po tragédii, jak prorokuje Nostradamus. Někde ve smrti je skryto něco, co rozdmýchává moji zvědavost. Lidská energie, Bůh, víra v soulad i v kontrast moderního myšlení, strach o budoucnost lidstva…

—

Perinbaba, 1985

—

Pohádka nejen pro děti – film o Jakubovi, který svou odvahou přelstí i kmotru Smrt. Film koketuje s odvěkou touhou člověka po štěstí, lásce a vítězství nad smrtí. Paní Zima – Perinbaba řídí koloběh světa a z dobrého srdce vychovává malého Jakoubka, který málem zahynul v lavině. Život v pohádce je dokonalý, chlapeček se stal nesmrtelným, nestárne, nic mu nechybí. Zasněně pozoruje v čarovné kouli svět lidí a před jeho očima vyrůstá malá Alžbětka v krásnou slečnu. Jakub zatouží stát se obyčejným člověkem a žít se svou láskou…

—

J.J.: To, co se teď dělá pomocí digitálních triků jsme dokázali ztvárnit klasickými prostředky. Na přímluvu mého přítele Federica Felliniho, vzala Giulietta Massina roli kouzelné babicky Perinbaby a vnesla do příběhu světlo, lehkost a úsměvnost.

—

1 hod 43 min / 35 mm / barevný

Premiéra: 1. listopadu 1985

Produkce: Slovenská filmová tvorba Bratislava,ČSSR /Omnia Film München, NSR

Lokace: Rožnov pod Radhoštěm, Martin – skanzen, Orava, Lomnický štít, Súľov

——————————————————————————————————————————–

——————————————————————————————————————————–